MEDITACE.

Adolf Brabec

a tváře mrtvých přátel krouží kol, ten život můj divý tanec byl a upomínkou zbyl naň krutý bol. Má duše bědná tak smutna jest a teskná, smutnější je den co den, vždyť snů mých růže nemohou již kvést, co zbývá, chudou vzpomínkou je jen. Jsa dítě, líbával jsem kříž, ten rozmetán mně bídně do všech stran, když naslouchám, tu slyším již ve dáli mroucí zvuky hran. Pak zmlkne smutek, zmlkne, zmlkne vše a mlčky děsná propasť zeje kol, jež květný nadějí luh zře – a v srdci zanechá jen bol...

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

87. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. K smrti mi smutno... Ňadra má (Jiřík Luděk Moravský)
  2. BÁJ LESA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. 66. Až též jednou mne ten trávník (Josef Kuchař)
  4. ŽIVÝM I MRTVÝM. (Antonín Klášterský)
  5. *   Tu hudbu noci, jíž jsme naslouchali, (Otakar Auředníček)
  6. Až umru, přátelé, kéž je to dnes, (Jan Neruda)
  7. DĚL JSEM: USTAŇ! (Čechoslav Ostravický)
  8. Noci lásky. (Josef Pachmayer)
  9. MELODIE. (Rudolf Mayer)
  10. Přelud. (Julius Alois Koráb)