MĚSÍCI.

Vladimír Frída

MĚSÍCI.
Sta pěvců upřelo již k Tobě oko svoje, a každý něco jiného tam zřel. Tak jeden z nich o bílém květu pěl, a druhý viděl tryskat křišťálové zdroje. Zas jiný řek’, že’s krůpěj v žití trpké znoje, že’s opál, který s trůnu Boha sjel, že’s pozdrav z niv, kde kvete asfodel, že’s oko, které hledí v tiché lidské boje. Já v tobě zřím se světlo oné touhy chvíti, před slunce paprskem jež do stínu se tiskne neb zmírá již a bojí se zas znovu žíti. Když slunce zapadne, tu vzplane ještě jednou, jak zory první záře po obloze tryskne, tu svity touhy zmírající opět blednou. 29
Básně v knize U břehu ztroskotaných:
  1. U BŘEHU ZTROSKOTANÝCH...
  2. HORA SNŮ.
  3. SONET.
  4. POHÁDKY.
  5. ŽIVOT.
  6. V ZIMĚ.
  7. PARK V ZIMĚ.
  8. ZIMA.
  9. HOST.
  10. Jest srdce jako pohádkový květ,
  11. Co jsou platny mi mé chudé verše a mé rýmy,
  12. PROČ?
  13. PÍSEŇ.
  14. SLOKY.
  15. GALEJE.
  16. FRAGMENT Z ANTICKÉ TRAGEDIE.
  17. ZNOVA.
  18. JÁ VSADIL ŽIVOT NA JEDINOU KARTU.
  19. PÍSEŇ.
  20. ŽALM.
  21. MĚSÍCI.
  22. SESTINA O ZAPADAJÍCÍM SLUNCI.
  23. ECHA Z RÁJE.
  24. SICILIANA.
  25. INTIMNÍ CHVÍLE.
  26. KDYŽ PADALY HVĚZDY.
  27. HRST KVĚTŮ.
  28. DÁVNO.
  29. SICILIANA.
  30. VEČER.
  31. PO PŘEČTENÍ BÁSNĚ G. MARCA „VYZNÁNÍ“.
  32. RITORNELL.
  33. 11. XII. 1905.
  34. NOC.
  35. VEČER.
  36. SONET.
  37. JEN.
  38. ADDIO.
  39. DNY JDOU – –
  40. MEDITACE.
  41. PŘED ODJEZDEM.
  42. Z DOPISŮ.
  43. PAMÁTCE PŘÍTELE O. E.
  44. SVÉ MATCE.
  45. RONDA.
  46. ZDUSENÉ VÝKŘIKY.
  47. VZPOMÍNKA.
  48. PÍSEŇ.
  49. NALADĚNÍ.
  50. MODLITBA.
  51. EPILOG.