PO PŘEČTENÍ BÁSNĚ G. MARCA „VYZNÁNÍ“.

Vladimír Frída

PO PŘEČTENÍ BÁSNĚ G. MARCA „VYZNÁNÍ“.
On miloval, že z kraje svého květů pel snad cítil vždy, když líbal její rety, že z jejích vlasů jemu ve ústrety dech obilí jak z polí domova vždy sjel. Že zásvit měkký domácího slunce zřel, jak padá na rtů jejích rudé květy. V ní viděl domov – kolem cizí světy, a v jejích ústech pohár ohně-vína vřel. Ať žití smír a klid zavane u Tvé hlavy, ať na Tvých ústech klesnu štěstí do záplavy, jak vlahá června noc vždy ať Tvůj vlas je tmavý, ať ze rtů vřelých tryskne požár vášně dravý, ať v oku smavém hraje čistý blankyt nebe, mám duši nejraději – v ní zřím nejvíc Tebe! 41
Básně v knize U břehu ztroskotaných:
  1. U BŘEHU ZTROSKOTANÝCH...
  2. HORA SNŮ.
  3. SONET.
  4. POHÁDKY.
  5. ŽIVOT.
  6. V ZIMĚ.
  7. PARK V ZIMĚ.
  8. ZIMA.
  9. HOST.
  10. Jest srdce jako pohádkový květ,
  11. Co jsou platny mi mé chudé verše a mé rýmy,
  12. PROČ?
  13. PÍSEŇ.
  14. SLOKY.
  15. GALEJE.
  16. FRAGMENT Z ANTICKÉ TRAGEDIE.
  17. ZNOVA.
  18. JÁ VSADIL ŽIVOT NA JEDINOU KARTU.
  19. PÍSEŇ.
  20. ŽALM.
  21. MĚSÍCI.
  22. SESTINA O ZAPADAJÍCÍM SLUNCI.
  23. ECHA Z RÁJE.
  24. SICILIANA.
  25. INTIMNÍ CHVÍLE.
  26. KDYŽ PADALY HVĚZDY.
  27. HRST KVĚTŮ.
  28. DÁVNO.
  29. SICILIANA.
  30. VEČER.
  31. PO PŘEČTENÍ BÁSNĚ G. MARCA „VYZNÁNÍ“.
  32. RITORNELL.
  33. 11. XII. 1905.
  34. NOC.
  35. VEČER.
  36. SONET.
  37. JEN.
  38. ADDIO.
  39. DNY JDOU – –
  40. MEDITACE.
  41. PŘED ODJEZDEM.
  42. Z DOPISŮ.
  43. PAMÁTCE PŘÍTELE O. E.
  44. SVÉ MATCE.
  45. RONDA.
  46. ZDUSENÉ VÝKŘIKY.
  47. VZPOMÍNKA.
  48. PÍSEŇ.
  49. NALADĚNÍ.
  50. MODLITBA.
  51. EPILOG.