VEČER.

Vladimír Frída

VEČER.
Stíny dlouhé na vodu se kladou, cvrček v mezi začal svoji píseň. Stará žití báje je zas mladou; s ňader padá dolů dávná tíseň a s ní vše, co nízké je a všední. K první hvězdě oko zrosené se vztyčí; modlitby kde slovo dozní slední, po Tobě vzdech první z prsou klíčí, květ, jenž v jaru svítí první vnadou. Stará žití báje je zas mladou. 43