VZPOMÍNKA.

Vladimír Frída

VZPOMÍNKA.
Podzimní jitro bylo nevlídné a šedé. Já do přednášek šel se zákoníkem v ruce. Nad vodou houlily se ranní husté mlhy, až celý Petřín zmizel v jejich závoji. Jak často kdysi před tím chodil jsem tou cestou, kdy v duši více bylo snů a více tepla. – V tom odkuds z mlhy, jak když paprsk tryskne zářný, strun zazněl zvuk a po nich pasáž dobře známá, již často hrával jsem v těch zašlých dobách štěstí. A maně při tom vynoří se vzpomínka, v níž všecko mrtvé dávno teple zase žije, ty doby vůle, práce, a přec blaživé, co všechno zůstalo v nich podnes nedosněno. A něco při tom duši podivně tak stiskne, když taký záblesk dávna kmitne šerem dneška, jak pasáž žhavých tónů do chmurného jitra. – – – – – – – – – – – – Non vi si pensa quanto sangue costa – – – 59
Básně v knize U břehu ztroskotaných:
  1. U BŘEHU ZTROSKOTANÝCH...
  2. HORA SNŮ.
  3. SONET.
  4. POHÁDKY.
  5. ŽIVOT.
  6. V ZIMĚ.
  7. PARK V ZIMĚ.
  8. ZIMA.
  9. HOST.
  10. Jest srdce jako pohádkový květ,
  11. Co jsou platny mi mé chudé verše a mé rýmy,
  12. PROČ?
  13. PÍSEŇ.
  14. SLOKY.
  15. GALEJE.
  16. FRAGMENT Z ANTICKÉ TRAGEDIE.
  17. ZNOVA.
  18. JÁ VSADIL ŽIVOT NA JEDINOU KARTU.
  19. PÍSEŇ.
  20. ŽALM.
  21. MĚSÍCI.
  22. SESTINA O ZAPADAJÍCÍM SLUNCI.
  23. ECHA Z RÁJE.
  24. SICILIANA.
  25. INTIMNÍ CHVÍLE.
  26. KDYŽ PADALY HVĚZDY.
  27. HRST KVĚTŮ.
  28. DÁVNO.
  29. SICILIANA.
  30. VEČER.
  31. PO PŘEČTENÍ BÁSNĚ G. MARCA „VYZNÁNÍ“.
  32. RITORNELL.
  33. 11. XII. 1905.
  34. NOC.
  35. VEČER.
  36. SONET.
  37. JEN.
  38. ADDIO.
  39. DNY JDOU – –
  40. MEDITACE.
  41. PŘED ODJEZDEM.
  42. Z DOPISŮ.
  43. PAMÁTCE PŘÍTELE O. E.
  44. SVÉ MATCE.
  45. RONDA.
  46. ZDUSENÉ VÝKŘIKY.
  47. VZPOMÍNKA.
  48. PÍSEŇ.
  49. NALADĚNÍ.
  50. MODLITBA.
  51. EPILOG.