SLOKY.

Vladimír Frída

Těch listů z knihy žití několik dnes kéž by ještě bylo nepopsáno, by člověk tak, jak kdysi v štěstí zvyk, zas příští jasné pozdravit moh’ ráno. Neslyšet v nitru bojů, vášní ryk, a v srdci, jež by ze snů bylo stkáno, mít pro zem píseň a pro sebe dík. Ne, marno... vše zůstane nesmazáno. Ba marno... A přec snad je lépe tak, než znovu vždy se zítřka báti a západu, jímž den se zkrátí, svůj nésti dík jak unavený pták, jenž každým dechem jen, jak vane v jeho sen, je ihned poplašen a marně po něm točí hned svůj zrak. A lépe jest, než požár příští, zřít vždy v zoři krev již vycezenou, jež byla drahou žití cenou, a jež se nemůže zpět do žil vlít, byť chtěl jsi znovu zas zlomený zcelit klas. To nezhojí ni čas a marně voláš: znovu růst a chtít.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

701. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Úředník. (Matěj Anastazia Šimáček)
  2. ODE DNE KE DNI (Rudolf Illový)
  3. HLAS MINULOSTI (Antonín Sova)
  4. Bořek. (Antal Stašek)
  5. ASYL (Viktor Dyk)
  6. MEČ DAMOKLŮV. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ŽÁR (Božena Benešová)
  8. Ghazel. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Moderní. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Amara. (Jaroslav Vrchlický)