ZÁTIŠÍ.

František Sekanina

ZÁTIŠÍ.
Znám lesů kout – jak pod závoji tam Princezna spí za šera –, za ručku brávám milku svoji a jdu s ní vždycky z večera v ten lesů kout, kde pod závoji v modravých mhách a tmavé chvoji má Princezna spí za šera. I říkávám: Jen tiše, dítě – Princezna dříme, nezbuď jí! Pojď, půjdem tmou a půjdem skrytě, Princezna mladá dál ať sní – Svou bílou nožku vyhrň, dítě, tak aspoň tráva nezrosí tě a Princezna se nezbudí... I jdeme tak a jdeme tiše – jak paprsek jdem k Princezně – – hle, ona bdí a tiše dýše, hrá očima – my zříme v ně: v ty zlaté hvězdy modré výše a v objetí si klesnem tiše k nám žehnající Princezně. 50

Kniha Lyrické intermezzo (1901)
Autor František Sekanina