Návrat?
Život mne ozářil na chvíli barvami duhy.
Radost mne líbala v nádherných paprscích světla.
Myslel jsem, hračkou že rozrazit Osudu kruhy,
ve které bolest své trny a bodláčí vpletla.
Sáhl jsem po barvách, prázná mi zůstala ruka.
Tnu v Osud, vlastní jsem poranil srdce a duši.
– Život se zachechtav, podal mi stará má muka.
– Odevšad nepřítel v spuchřelé brány zas buší.
20