NÁŠ GALEOTTO.

Karel Boromejský Hájek

To byla jitra pl svěžích barev pl (J7f) to byla obroze na ří(J6m) to byly sluneč dny tajemho zrá(J6f) to byly nádher nezapomenutel pady(J8m) v takových tmavých dálkách krva to zapadalo(J7f) to byly večery to byly noci zrač(J7m) to byly noci vel nečeka očisty(J7m) v nichž našli jsme se my dvě duše těžce zaže(J7f) Tak všecko prohřáto a prořeno bylo kolem nás(J8m) tím teplem intimním našeho přátelství(J6m) tím novým vzcházecím sluncem v pozdním soumraku(J7m) a nad tím teskným sešeřením našich pustých cest(J7m) kde nikoho a nic nepotkávali jsme zemdle(J8m) a nic nic jsme nečekali osalých na rozcestích(J8f) Vzponáš na ten odleh kout zapadho kraje(J7f) s tím sesmutním starých dumčivých le(J6f) a tou nudou táhlých luk a rozbahnělých močá(J8m) a s těmi melancholicmi hladinami ryb(J8m) s tmami reflexy kol zalesných strá(J6f) vzponáš na to pozd to uhana(J7f) s tím nadechnutým koloritem podzimku(J6m) s tím šedým smutkem pozvolho u(J6f) a s těmi v dálce zamžemi obzory(J6m) Uprostřed toho klidu toho ticha velho(J7m) v těch vlídných samotách my setkali se spolu(J6f) a ruce podali si v nechápaném spříz(J7m) A pohříženi do svých duší rozbolestných(J7m) my spolu bloudili tím krajem neznámým(J6m) v těch odlehlých a mrtvem zažených končinách(J7m) v těch stínech le hlubokých a mlčících(J6m) a provanutých velkým smutkem opuště(J6f) po zarostlých těch cestách neušlapaných(J6m) a zdivočelých vlhkem rozbujlou vegeta(J7f) kolem těch nehybných a ponurých vod ryb(J7m) a po těch stráních s pohledy do smutných žin(J6f) v jichž zeleň žloutnou střík podzim nudu šedých svých(J8m) a v našich niter dumčivých hladinách(J6m) se odžel tím rozteskním pochmurných svých lad(J7f) kraj zapad tu v cizích neznámých nám končinách(J7m) To bylo v jednom z nádherných těch veče(J6m) den v pozdním ří zhanal a v dálce nad lesy(J7m) kde obzoru se táhly ost klid linie(J7m) svých barev nádheru v oblacích sil pad(J6f) par šedou modří jimiž lesy maly(J6m) vzduch vychlad byl všecek pronik a prosyce(J7f) hladiny ryb jak oči vyhas a oslepe(J8f) na rozteklých a zamlžených plochách svých(J6m) pohlcovaly ztlume reflexy padu(J7m) a na cho z tmavých stí zvedala se noc(J7m) Vřes voněl kolem nás a vlh táhla (J6f) trav uracích a spadaho lis(J6f) ten zvlášt parfum podzimku nad mi ve stráni(J7m) koruny prořidlých a žloutnoucích modří(J7m) akkordy elegickými se rozzpívaly(J6f) a kde v lukách dole volal chřástal(J5f) Tys la hlavu na mých prsou schýlenu(J6m) tvá ruka měk klid spočívala v mé(J6m) a v němém pohnu jsme do dálky se vali(J7m) kde v blíz noci stínech rostoucích(J5m) se cosi velho a tajemho rodilo(J7m) Tako těž smutek tenkrát přepad nás(J6m) tako žha bolest se nám v duších rozřila(J7f) A tenkrát bude možno kdy duše zapomenout(J7f) při nádherném tom v barvách rozřeném padu(J7m) v němž den pozdho ta klid zhanal(J6m) uprostřed toho klidu toho ticha velho(J7m) v tom osa bytos svých uštvaných(J6m) my v náručí si klesli v extatic bolesti(J7m) Parami dálky maly a kolem nás(J6m) se noci vlna gigantic valila(J6m) cos pro vždy mrtho nám v duších hle zapadlo(J7m) a ve tmách rostoucích se třásla vel hvězda(J7f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 9
Celkem veršů: 72
Jamb: 72 (100 %)