SLUNCE VYŠLO!

Karel Boromejský Hájek

V propastech v hlubokých a temných propastech(Na) rodila se ta dlouhá bezútěšná noc(Na) Na dalekých obzorech zapadaly hvězdy(Na) a světla uhasínala a v samotách(Na) kam zraněni my spolu mlčky odešli(Na) v tom tichu k zalknutí jen bolest zpívala(Na) Horečkou šílenců veliké měla zornice(Na) ta smutná bolest zapírané touhy(Na) a hořké bylo její vyhnanství(Na) Na pustá pobřeží my přicházeli spolu(Na) a mlčící a smutní jsme tu stávali(Na) a naše oči upírané do dálek(Na) čekáním dlouhým umdlévaly v temnotách(Na) A tak jsme přicházeli v dlouhých těžkých hodinách(Na) dvě duše příliš passivní a příliš doufající(Na) dvě duše naivní a milující samotu(Na) diskretní čistou oplodňující samotu(Na) a na první jsme výkřik rána čekali(Na) Za námi daleko tam hýřil život pohnutý(Na) vášnivé jeho rhytmy se k nám z dálky vlnily(Na) frivolní píseň z otevřených oken krčmy(Na) výkřiky spilých plavčíků a tvrdý jejich smích(Na) těch kteří na břeh vystoupili ze svých korábů(Na) a den a noc prohýřit smějí v městě neznámém(Na) a před námi na mrtvých vodách půlnoc ležela(Na) a v opuštění měnila se naše samota(Na) Tak pohříženy v dálkách naší touhy slzící(Na) a v tajemných modlitbách strachu a úzkosti(Na) nás zastihlo to očekávané a velké ráno(Na) Jak blesk očišťující zažehlo to v temnotách(Na) a v plamenech naší vítězné radosti a nadšení(Na) stoupalo ohromné jásavě planoucí slunce(Na) Zástupy bílých ptáků je roznesly na křídlech(Na) ty plamenné požáry naší vítězné radosti(Na) a naše náruče rozpjaté(Na) tak nábožný brahmán svou náruč rozpínal(Na) když k slunci modlil se na horách(Na) rozpjaté naše náruče se potkaly(Na) v hlubokém mlčení naší uzrálé touhy(Na) A to byly ty chvíle velké svojí pravdou(Na) ty chvíle zázračné v nichž počala(Na) idylla tvého mateřství(Na) a život život život(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

82. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň o divokém máku. (Růžena Jesenská)
  2. NA JEJÍŽ ŇADRECH. (František Taufer)
  3. Utišení. (Karel Nejč)
  4. Variace předešlé myšlénky. (Antonín Sova)
  5. PTAČÍ SNY. (František Taufer)
  6. ZŘÍCENINA (Jan Opolský)
  7. Závist. (Milan Fučík)
  8. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  9. II. (Rudolf Pokorný)
  10. III. Jak divuplná noc, jak velekrásná, (Rudolf Mayer)