Zádumčivá hlava Krista nesla se krajinou snící(Na)
pohledem záhadným život země objímala všechen(Na)
radostné úsměvy štěstí odvály již z Jeho zraků(Na)
bolesti vrásky se srovnaly v lhostejnost věčnou čela(Na)
On dávno svůdný kmit rozkoše demonské již přemohl(Na)
a tvrdě zlomena byla Jeho nejžhavější touha(Na)
a Jeho nejvyšší bolest již dávno splynula v mdlý klid(Na)
To tehdy nebylo kdy Jeho stupena byla láska(Na)
a vysmívajícím nevděkem spláceno dobrodiní(Na)
Ani kdy ctižádost přemáhal a svůdnou řeč satana(Na)
ni Jeho city kdy nejčistší šlapány bídnou patou(Na)
kdy On ret Jidáše zkřivený na tváři své ucítil(Na)
který Ho za hroudu stříbra vydával katu a kříži(Na)
Ni tehdy tělo kdy Jeho bolesti horečné rvaly(Na)
kdy nízká žoldnéřů rota v svaté mu plvala oči(Na)
a Jeho líc byla pokryta políčky rouhavými(Na)
On rouchem potupným oděn třtina Jemu dána v ruce(Na)
a na ostříhanou hlavu koruna vstavena z trní(Na)
kdy ostny trnové čelo zsinalé Mu rozrývaly(Na)
kdy tupé hřeby se v Jeho rozpjaté zabodly údy(Na)
a proudy zčernalé krve tekly v neúrodnou půdu(Na)
Ni Jeho cudnost kdy byla na posměch všem vystavena(Na)
On nahý na kříži vztýčen pohledy drzými klován(Na)
a všichni se posmívali jeho bezmocnému bolu(Na)
Jiným chtěl pomáhat a hle pomoci nemůže Sobě(Na)
Ani kdy zoufale poznal že Jeho oběť je marná(Na)
a nebe kdy viděl prázdné peklo přeplněné hříchy(Na)
Netruchlil nejvíce tehdy Proroka poslání nesl(Na)
aby se slova písma naplnila(Na)
Tehdy však kdy On(Na)
lásku k ženě jež milovala mnoho přemáhal v prsou(Na)
kdy tělo i duši pokorně složila k Jeho nohám(Na)
slzami lásky je smáčela polibky pokrývala(Na)
a vlasy rozpuštěnými k Němu se připoutávala(Na)
tehdy kdy své bílé ruce ovila kol Jeho boků(Na)
a k ňadrům svým rozechvěným kdy Jeho kolena tiskla(Na)
a v Jeho klín horkou hlavu oddaně sklonila svoji(Na)
V Něm zasvitla touha a sladce svlažila oči(Na)
kdy ruku položil chvějící na její bílé hrdlo(Na)
a s tváře zbledlé kdy stíral proudící palčivé slzy(Na)
prudce Mu zasvitla touha touha po veliké lásce(Na)
ve stínu náruče Své ukrýt její zvlněná ňadra(Na)
ke rtům Svým umdleným přitisknout hořící její ústa(Na)
a ruce ovinout kolem měkkého jejího těla(Na)
jež lásce jeho se vzdávalo oddaně trpělivě(Na)
odvážně splynout s ní v dlouhé mlčící objetí(Na)
a žhavým proudem jásající krve plameny blaha(Na)
rozžehnout nejvyššího(Na)
Již zvedal ruce Své aby se(Na)
spjal s její toužící krásou Oči se široce Jemu(Na)
rozvíraly měkkým leskem snů neznámých(Na)
A náhle(Na)
hlas zavyl Mu v mozku provlekl se táhle krví(Na)
jako drát prudce rozžhavený hlas hrozivého ticha(Na)
a bodajících samot hlas pustých smutků beznaděje(Na)
Ruce bez hnutí sklesly a tělo bezvládně ztrnulo(Na)
z očí zatmělých vyrazil divě proud zoufalých slzí(Na)
To byla nejvyšší Jeho bolest(Na)
Tehdy v něm zápasil(Na)
člověk kdy rukou vlastní svou udusit měl nejsilnější(Na)
touhu krve i duše kdy sám měl ubít sen člověka nejžhavější(Na)
Tehdy se v bezmocném zoufalství vzepjala(Na)
bolest zděšeně vzplanula požáry nejsmutnějšími(Na)
A bledý(Na)
a sinalý hořce prosil Otce nebeského aby(Na)
vzal od Něho kalich božského poslání Svého(Na)
jak člověk by směl žít a milovat(Na)
A nebe mdlé bylo(Na)
klidné a lhostejné(Na)
A On na pravici Otce Svého(Na)
sedí aby soudil živé i mrtvé(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
15 |
| Celkem veršů: |
71 |
| Neurčeno: |
71
(100 %)
|