UŽ DÁVNO...

Bohuslav Květ

Už dávno píseň nezazněla ze rtů mých ubledlých, už dávno radost nerozchvěla v červeň běl lící mých. Má mužnost rozkvetlá v hrob pomalu se sklání a ze dna duše, kde cit plá, slyšet jen stesk a lkání. Můj Bože, Bože, dovol jen, dříve, než leb svou skloním v hrobě, bych aspoň jeden, aspoň jeden den své drahé přivinul, ach, k sobě...

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

460. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Doslov. (Adolf Heyduk)
  2. BEZ PÍSNÍ. (Adolf Brabec)
  3. III. O blažený ten lásky zašlý čas při Tobě (Václav Šolc)
  4. Vzhůru peruti mých písní, (Adolf Heyduk)
  5. Mé písně. (Josef Kuchař)
  6. I. Rci, odkud přišlas v lhostejný, mrazivý (Jaroslav Vrchlický)
  7. IMMORTELLY. (Emanuel z Čenkova)
  8. Lesu. (Adolf Heyduk)
  9. Píseň. (František Táborský)
  10. Verše do album. (Jaroslav Vrchlický)