LÉTO V CIZINĚ.

Bohuslav Květ

LÉTO V CIZINĚ.
Karmínem zabarvila západ slunce zář a z polí, vlnících se požehnáním Páně, zpěv cvrčků věčný zní tak monotonně, fádně – dech léta zdřímnuvšího ovanul tvou tvář... Na jiný myslíš kraj a městys v klínu hor a dýcháš téměř známou vůni žitných polí, luk panenských... a srdce tím víc bolí, bolí, když vzpomeneš, jak vítal tě v svou zeleň bor... V sen vžíváš se, že zapomněl’s na místo, čas, oh, zapomněl jsi, že jsi v zemi dálné, cizí, že’s jak ten kámen, v moři hlubokém jenž zmizí, tu nejsou milí tví, neslyšíš jejich hlas... 53