V dnech letních...

Bohuslav Květ

V dnech letních nejraděj’ já se svým synkem dlíval ve volné přírodě pod čistým nebes blankytem, můj duch se v poesie vlnách koupal, sníval, až v šeru počal mizet kraj náš, loučící se s dnem... A synek můj si na zemi tich s kvítím hrával, můj synek ubohý, dnes mrtvý, Bože, jaký žal! co chvíli ke mně pohlédl, na mne se smával – ten krásný život věčně žít, můj Bože, bych si přál! I dnes, kdy hořem sešedivěl vlas, rád dlívám ve volné přírodě pod čistým nebes blankytem, v kraj širý, daleký, až k modru hor se dívám a je mi, jak by syn můj měl se vrátit každým dnem...

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

799. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KOLÉBKA. (Václav Bolemír Nebeský)
  2. ZLATÉ PRÁZDNINY. (Ferdinand Tomek)
  3. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  4. NÁLADA. (Emanuel Čenkov)
  5. Mé dítě. (Anna Simerská)
  6. Minula mladosť... (Jan Evangelista Nečas)
  7. TOUHA (Božena Němcová)
  8. Pomněnka. (Vilém Ambrož)
  9. Na konci dubna. (Alois Škampa)
  10. Varoň. (Antal Stašek)