Samota.

Bohuslav Květ

Samota.
V tvých sadech, samoto, omamně voní květy a hvězdy nebes září jasněji, dech smutku sladce vlá nad vysněnými světy a čistí duši z všedna návějí... Jen pod tvým nebem moh’ duch Kristův, Buddhův uzrát a plodem svým oblažit celý svět, jen vlivem tvým moh’ člověk synem božím se stát, jen z tvých niv mohl Svobody vzrůst květ! „Šumavan“ 1924.
36