Máj 1924.

Bohuslav Květ

Máj 1924.
A to byl věru letos čaruplný máj! Tak dávno stromy nekvetly, nevoněl dávno bez, a země, oděna v zeleně mladé taj, tak byla krásná, že k ní láskou nyla každá ves... A slunce jaksi prohřálo i srdce nám, že lidé byli nějak vlídnějšími k bližním svým, a poválečné doby rmut a záští plam jak by v tom moři zeleně zhas’, rozplynul se v dým... I bouřky ovšem byly, k vůli změně snad, by po divokém burácení hromu, blýskání náš zrak víc těšil zrůžovělý květem sad a sladčej’ v sluch nám znělo žežulčino kukání... „Šumavan“ 1924.
61