Když příroda...

Bohuslav Květ

Když příroda ti k srdci mluví hlasy svými, tu věru není potřeba ti druha, přítele, jenž by tě bavil historkami rozmarnými a zradou zranil naposled tvé srdce zvroucnělé. Ta krása kolem sama mluví hlasy všemi, jež z věčných, nejčistších vždy zdrojů tekou, tryskají, raněné léčí, skleslé sílí nadějemi a její slova zázračnou moc v sobě chovají...

Patří do shluku

ježíš, kristus, kristův, golgota, kříž, spasitel, ježíšův, hostie, hřeb, páně

657. báseň z celkových 874

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když uhodí mráz... (Julius Alois Koráb)
  2. DŮM MODLITBY (Xaver Dvořák)
  3. Venite ad me! (Xaver Dvořák)
  4. BOŽSKÉMU SRDCI! (Xaver Dvořák)
  5. KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  6. MALÁ KŘÍŽOVÁ CESTA (František Odvalil)
  7. POZDVIHOVÁNÍ. (Xaver Dvořák)
  8. Silentium. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Se Svaté Hory (Xaver Dvořák)
  10. Crucifixus. (Xaver Dvořák)