Kdes hoboj lká....lká...
Slečně M. Říhové, jež první tu píseň zpívala.
Hudbu napsal K. Moor.
A k pláči je mi...
Vše, čím dětství mé žilo,
čím choroba v mladost mou sela,
ty bolesti všechny
a všechny ty výkřiky, jež ztonuly v práznu,
vše ožilo znovu v předčasně uvadlé duši.
O kdybych zaplakat mohl,
tak jako tenkrát, když dítě jsem byl,
když vykřikla v pláči celá má prosťoučká duše
pod keřem šeříku, jenž v žaly mé vůni svou lil!
A k pláči je mi...
..Kdes...Kdes hoboj lká..lká... s ním tance rythmus cítím..cítím...
...Žár tance... Smích a Vášeň...
! A smích...
Černé tóny, smuteční pochody; černé barvy, smuteční prapory,
oh, to je všechno, co zbylo mi z mládí...!
16
Kdo přijíti může a říci mi v tichu,
že života víno v duši mou vlije?
A Smích...!
Všechno prosáklo tuší a černými tóny...
A plakal bych... a pláč v hrdle jen pálí...
Kdes hoboj lká... s ním tance rythmus cítím..cítím...
..Žár...Žár tance... Smích a Vášeň...
A Smích...!!
17