XIX Po smrti dal jsem do tvých rukou, teplých ještě,

František Zavřel

Po smrti dal jsem do tvých rukou, teplých ještě, červený květ. Z venku bylo slyšet šum jarního deště, hlas jiný neslyšet. Druhý den zmizel květ a v rukou běli cos bílého se tmělo, jaká tíž! V té drsné změně byl tvůj život celý: na místo květu kříž.