XIX Po smrti dal jsem do tvých rukou, teplých ještě,

František Zavřel

XIX
Po smrti dal jsem do tvých rukou, teplých ještě,
Po smrti dal jsem do tvých rukou, teplých ještě,
červený květ. Z venku bylo slyšet šum jarního deště, hlas jiný neslyšet.
Druhý den zmizel květ a v rukou běli cos bílého se tmělo, jaká tíž! V té drsné změně byl tvůj život celý: na místo květu kříž.