CXLIX Když nádherná tvá ústa svěží

František Zavřel

CXLIX
Když nádherná tvá ústa svěží
Když nádherná tvá ústa svěží
v požáru slunce oněmí, vzpomeň si na tu, která leží hluboko pod zemí!
Když tvoje kadeř v slunci plane pod rozjásanou oblohou, vzpomeň si, děvče milované, na svoji sestru ubohou!