CXXXI Od bílé rakve k oltáři

František Zavřel

Od bílé rakve k oltáři je cesta žaluplná. Já šel jí, slzy ve tváři, krutému božstvu klna. Teď kořím se mu přehněten v tvář jeho patře děsnou. Kdo prožil smrt, jen ten, jen ten smí opojit se vesnou!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

666. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BALLADA. (Bohdan Kaminský)
  2. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  3. MRZÁK A KRÁSKA (Jiří Mahen)
  4. 274. Ó přeběda, smrt k lůžku se ti shýbá! (Adolf Heyduk)
  5. XII. Ten polibek tvůj, v kterém vášeň jásá, (Jaroslav Vrchlický)
  6. Bez. (Jaroslav Vrchlický)
  7. XVI. Tvoje bílá ruka (Jaroslav Tichý)
  8. Posud mi slzy lítosti kanou, (Josef Holý)
  9. Do alba. (Josef Kuchař)
  10. XI. Tvou ruku drahou, bílou, zbožňovanou (Jaroslav Vrchlický)