II. 2. KVĚTEN 1938

František Zavřel

II.
2. KVĚTEN 1938

Zmizela jako pohádka, jako vzpomínka přesladká, jako píseň, kterou slyšíš znít, zborcené harfy ton, zapadlé hvězdy svit, zpěv, který pastýř píská na šalmaj, zhaslého ohně dým, ztracený srdce ráj. Ubohá Miládka! Byl pozdní večer, druhý máj... 120