STESK.

František Rybář

STESK.
Velikých rozpjetí slavíme fantasie nad proudy nečisté všedního života. Pozlátka mnoho, prázdná nicota břečťanem svadlým pyšnou hrobku kryje. Hrdých srdcí zpěv horské rozzvučí stráně a ozvěny šílí odrazem od jejich úbočí. Klam sebe sama přítulný průvodčí do sfér, jimiž prolétá anděl páně. Pak chvějící se mrazem a vyhladovělí prach, země majetek, padáme v pokoře před majestátem věčných světel nahoře, jež, naše nic objímající, jme vesmír zrůžovělý. 14