POHŘEBNÍ ÓDA.

Ruda Mařík

POHŘEBNÍ ÓDA.
Když šel jsem smuten naposled za rakví Tvojí temnou, černou, tu slzou zarosil se hled ve smutku hloubi nedoměrnou, a srdce tuhlo v kámen, led, když hleděl jsem v jasmínu květ, v němž hlásala’s mi lásku věrnou. A k hrobu Tvému jsem si sed’, bych tíhu žalu mohl snésti... však znovu slzou skrápen hled. Tu z křoví začal slavík pět... můj bol se více v srdci pěstí: že pro mne ztracen navždy svět, že sám se musím v Osud vésti, když smrt mi uchvátila květ. Ten žal, jenž do srdce mi sed’, mně strávil všechno... všechno štěstí. 33

Kniha Z potulek herce (1904)
Autor Ruda Mařík