* * *
Mých návštěv účel divný, nehledaný!
Mých návštěv účel divný, nehledaný!
A okolí, jež nutně v střed svůj zve.
Jakási nonchalance z té i oné strany –.
– Proč mhouříte tak divně zraky své? –
To malou chvíli samotni jsme byli.
– Zda četla jste? – Čtu stále! – Dík, ó dík!
A ruka vaše v mé se třásla chvíli,
bolesti rozkoš nes’ mi okamžik –.
Bolesti rozkoš nesla mi ta chvíle
a cítil jsem se zas tak sám a sám –.
Strašlivé zítřky vstaly v nové síle – –
(ba, na leccos tak nyní vzpomínám.)vzpomínám).
Však přijdu zas a budu chodit dále
ve smutných dnech divadlo smutné hrát – –
Sem tam nedorozuměníčko malé,
však vše se vyjasní zas tisíckrát –,
a přijdou dny skutečně velkých citů,
kdy zněžní pohledy se vpíjící – – –
– V zápětí čekám strašnou kalamitu –.
Jste jedna, jedna mezi tisíci. –
11