LES ADIEUX.
Uštvaná hlava na tvých prsou stůně –
DěvčátkoDěvčátko, vzpomínáš? Byl svátek veliký.
Z té naší stráně táhly divné vůně
rozkvetlé krve – moře eriky –
Uštvaná hlava nechce myslit na nic –:
na chvíli rozchodu, ni osud náš.
Kvetoucí krev z těch nekonečných hranic
oba nás zalila – – DěvčátkoDěvčátko, vzpomínáš?
VíšVíš, jak jsem miloval tvé dobré dlaně –
hebce v ně kladl divné srdce své –?
Děvčátko moje, dýchej, dýchej na ně – –
Laisse moi caresser tes cheveux, tes cheveux!
– – –
Ó vzpomínej – byla to slavnost velká.
(Spíš řekl bych: byl bolestný to sen. –)
Dnes v moři tom už ani vítr nelká –
Jadis, jadis! – můj duch tam bloudí jen.
22