DÍTETIDÍTĚTI.
Jsou květy hluboko –. Zda přijdeš s květy
v můj smutný život, opuštěný, kletýkletý,
živote nový, světe tužeb nových –?
Zda přijdeš v jasu jiter červencových –?
Zda přijdeš s květykvěty, až zas slunce vzeplá,
až bude v duších mnoho, mnoho tepla
a do duše, v níž teplo dávno nenínení,
svým dětským pláčem vneseš vykoupení –?
Přijď, drahé neznámé, tvé oči hřejí, hřejí,
přines v nich pomněnkypomněnky, ty duše z duše její –
přijďpřijď, sladká zástavo, obraze její drahý,
hlavičko dětská se známými tahy,
klid přines mně i jí, ať naše touha celá
zlomí se měkce v odříkání těla,
24
ať po té oběti, již přinesli jsme spolu,
splní se míra velkých našich bolů
a v divném soužití ať počne život nový – –!
– – Ať není třeba smrti Wertherovy!
Září 19051905.
25