AUTOMAT.

Leo Karmín

AUTOMAT.
Když tak slyším někdy hrát rozvrzaný automat, utíkám pryč s velkým chvatem, bojím se, že automatem mohl bych se také stát. Automate, přestaň hrát, přestaň nervy v těle rvát, zvuk tvůj rozbolaví dušiduši, a proto se mě vždy hnusí, že jej chrlí automat. V koutečku je zvyklý stát, za pěťák se umí smát poházen je prachem, blátem a vše snáší v klidu svatém – nu vždyť jest to automat. Když tak slyším někdy lkát rozladěný automat, třeba obalen byl v zlatě, vzdychnu: Oh, ty automate, nechtěl bych se tebou stát.

Kniha Pod dojmem nálad (1912)
Autor Leo Karmín