Rukopisy.

Josef František Karas

Věřme, že je peklo, nic to nestojí, věřme, že čert z lidí kůži loupe, věřme ve strašidla, v rukopisy též, vůbec v co chcem, je to stejně hloupé. Pravda je, že nic ta víra nestojí, hloupým zvykům tak rád člověk hoví a pak naši „věrozvěsti“, ti i ti v kalných vodách rádi občas loví. Proč jim nepřát, nic to přece nestojí – proč si něčím otravovat žití: u nás v modě, jinde asi nešlo by rybou dnes a zítra rakem býti.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

171. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CYNIK. (Josef Svatopluk Machar)
  2. My všickni budem svati! (Jaroslav Martinec)
  3. Dvě hospody. (Josef Václav Sládek)
  4. Na skutečný nápis jistého krámu. (František Hajniš)
  5. Toť ta kapla! Pozastavme tudy, (František Sušil)
  6. 185. Naděje. (Jan Petr Jordan)
  7. ĎÁBEL PŘI PRÁCI. (Karel Dostál-Lutinov)
  8. Kočinka. (Josef Jaroslav Langer)
  9. TOHLE NEMÁ ANI NÁPISU. (František Odvalil)
  10. U přítele vlastenského. (Martin Alexander Přibil)