JEDNO POTŘEBNÉ.

Josef František Karas

JEDNO POTŘEBNÉ.
Tu českou bídu deset už glossujíglossuji let, leccos jsem za ten čas viděl – nad leččíms třeba drobátko zamhouřit zrak – za leccos však jsem se styděl. 23 Kolik že Čechů, ve škole vtloukali v leb – kantore Červinko, ticho! Kolik z těch Čechů junácké srdce má též a kolik pouze má břicho? Kolik z těch Čechů páteř že vypjatou má a kolik v prachu se vine před každým pánem, před každým hierarchou v sled, svědomí každý den jiné? To vědět chtěl bych, neboť už frásí mám dost o české nezlomné síle! Ne obrem, včelkou každý z nás třeba jen buď v poctivém obrodném díle! (1911)