Já cítím tak hořce, jak smutno tu bude,

Fanda Šimková-Uzlová

Já cítím tak hořce, jak smutno tu budebude, Já cítím tak hořce, jak smutno tu budebude,
až zůstanu sama. – Jak podzimní vítr tak smutně si hudehude, 4 já slyším. – Zřím spadlých listí hněď všude, a budu tak sama.
Jak zimní už poprašek bílý se střádá, zřít budu sama, už cítím, jak hlava má v dlaně se skládá, že je tak sama. – A vidím, jak sněhem už bílo je všady, já budu sama. – TyTy, hochu můjmůj, nebudeš tady, v dálce ty sám – já sama. – 13./VIII. 1901. ___