Touha, touha, touha je

Fanda Šimková-Uzlová

Touha, touha, touha je Touha, touha, touha je
po žití, po práci, po užitku, po plodu, pro dobro a pro pravdu – touha je a není sil, tělo klesá uboho, nemocno a bezmocno sráží duši toužící, prahnoucí a dychtivou. – Kde se člověk dovolá? Proč tak uboh’ dán v ten svět?!
19./V. 1905. (Dubrovník.) ___