Michalkovice.
Dlouho jsem Caesaru žil.
Třicetkrát krví jsem arénu smyl.
Teď sám proti dvěma. Neb na horu na kříž. Vol!
Tož prvý Thrák Germán a Éthiop Pól.
Lanista v arénu bičem mne hnal –
tam seděl Caesar – jakobyjako by spal!
kol něho šlechticů bez konce řad,
matróny, děvčátek růžový sad.
Zoufalý pohled můj v hlediště pad,
na smrt bylo brzo – já byl ještě mlád.
V přilbu a ve štít Thrák mečem mi spěl,
trojzub a síť v ruce Éthiop měl.
Thrák z předu ved seč,
s mečem se křižoval klýskavýblýskavý meč,
ze zadu po mně se točí
v té uhelné masce dvě pardalí oči...
58
Žluč na všecky strany mně vaří a kypí,
vztek jak žhavý ještěr mi vyskočil z chřípí...
Éthiop trojzub mi zarazil v týl,
přeťal mi žíly; já bolestí vyl,
po něm jsem skočil, vztek zaslepil zrak,
přes hlavu mečem mne udeřil Thrák.
V písek jsem kles, noc vpila se v oči,
na rty mne líbá Medúsa.
„Habet, jam habet“ – řve luza.
59