Kdo na moje místo?
Tak málo mám krve a ještě mi teče
z úst.
Až bude růst
nade mnou tráva, až budu hnít,
kdo na moje místo,
kdo zdvihne můj štít?
Noc zřela mi z očí, plam z nozder mi vál,
v dým zahalen vítkovských pecí jsem stál,
nechť zářilo slunce, nechť večer se šeřil,
já semknutou brvou jsem vrahy ty měřil;
ty bohaté židy, ty grófy ze šlachty,
já škaredý kovkop, jak vyskočil z šachty.
Nechť diadém jednomu na skráni svítil,
každý z nich upjatý pohled můj cítil,
mou zaťatou pěsť, můj vzdor,
hněv kovkopa z Bezkyd a z hor. –
Tak málo mám krve a ještě mi teče
z úst.
Až bude růst
nade mnou tráva, až budu hnít,
kdo místo mne na stráž,
kdo zdvihne můj štít?
62