70.000.
Sedmdesát tisíc je nás
před Těšínem, před Těšínem.
Sto tisíc nás poněmčili,
sto tisíc nás popolštili,
v srdce pad mi svatý klid.
Když nás zbylo sedmdesát,
tisíců jen sedmdesát:
smíme žít?
Sedmdesát tisíc hrobů
kopají nám před Těšínem.
Časem někdo k nebi vzlykne,
pomoci se nedovolá,
cizí bůh smích ve tvář střikne,
tupě díváme se v davu,
jak nám k špalku kladou hlavu,
jak vůl na porážku vola.
Markýz Géro tak je bohat:
dej nám beček sedmdesát,
beček tisíc sedmdesát.
Poly se ti poněmčíme,
poly se ti popolštíme,
vstříc ti zahřmí retů sterá:
39
Hore, hor’ (15) markýze Géra!
Ale prve nežli zhynem,
nechť se zpijem rudým vínem,
robka s dcerkou, chlop se synem,
před Těšínem, před Těšínem.