VY VŠICHNI!...

František Emanuel Zelenka

VY VŠICHNI!..VŠICHNI!...
To dítě ubohé se vždy tak smutně dívá, „o, kupte fialky“fialky,“ když tiše prosí, jak šťastnou radostí mu jasné oko zpívá, když peníz útrpný mu podá kdosi. To dítě ubohé se vždy tak smutně dívá, o kupteo, kupte fialky“,fialky,“ když marně prosí, co trpkých výčitek se v mladé duši skrývá, a oko skloněné se slzou rosí. – A já k svým prsoum bych to dítě tiskl malé, já bych je k srdci tiskl vzbouřenému a celoval, jak matka líbá, neustále, když sklání k děcku v kolébce se svému. A já to dítě z cesty odkopl bych bolem, když v tichém šepotu své ruce spíná, já zahřímal bych na ty, již jdou tupě kolem, a vyčet jim, jak podlá je ta vina. 20