MÉHO SRDCE ZNĚJÍ STRUNY.

Tereza Dubrovská

MÉHO SRDCE ZNĚJÍ STRUNY.
Mého srdce znějí struny, v jasném svitu bledé luny čísi ruka na ně hrá... Květy sní tam na záhonech, v akkordech a sladkých tónech, píseň zvolna umírá... V bílém bezu slavík ztichnul, sad si touhou teskně vzdychnul, stromy nocí ševelí... Luna kývla se své výše – a té písně znikl tiše refrén nesmělý... 84

Kniha Když slunce zapadlo... (1918)
Autor Tereza Dubrovská