HVĚZDÁM.

Tereza Dubrovská

HVĚZDÁM.
Zářivé hvězdy, milliony hvězd! Vy kouzlaplné oči v mračném moři, azurnou plání slavíte svůj vjezd. Váš zrak se v taje nekonečna noří, v záplavě zlaté objímáte zem – a světlo vaše jako maják hoří. Ó, květy luzné v luhu nebeském, k Vám, hvězdy, vznáším svoji prosbu vřelou a krásu Vaši vzývám zprahlým rtem! Mou prosbu slyšte jarní nocí skvělou, jež v sad se snáší vlahým večerem a zahaluje vůní zemi celou. Ó, věčná světla, sviťte srdcím všem, svit zlatý schvějte v každou duši bědnou a bludným plavcům buďte přístavem. 86 Všem zrakům vyhaslým, jež k Vám se zvednou, zas otevřete kouzlaplný ráj a nechte tušit krásu nedohlednou. V té vesně smavé, jež jak čárná báj se rosnou vláhou nad nivami sklání, mír dejte srdci, víru v nový máj! Nad snící města, v ticho širých plání, v ty chaty chudé neste blahou zvěst o věčné lásce, vroucím slitování... Ó, světla lásky, milliony hvězd! 87