Z LAZARETU II.

Bohumil Mathesius

Z LAZARETU II.
Tož naposled se uvidíme a naposledy rozejdem, zda vzpomeneme (kde to dříme?) na sebe? V dobrém; v zlém? Kus idyly v tom bouřném roku, kus ticha v toku mladých let jste dala mi, spěch drobných kroků mi zjasnil lazaret. Je divný rok. Mí kamarádi po dálných mrznou bojištích, a my se trochu měli rádi. To pro pláč bylo? Smích? Má lásko s vůní chloroformu, tož opatruj vás tady Bůh; já oblékám zas uniformu snad pro věčnosti luh. 15

Kniha Verše o mamince, lásce a smrti (1918)
Autor Bohumil Mathesius