Válka.

Josef Krapka-Náchodský

Je jitro chmurné kraj zahalen v mlhu(J5f) jež jako rubáš všecko objímá(J5m) a oko moje zamlženo v trudu(J5f) ten každou myšlénku mi odnímá(J5m) A po strništi chladný vítr vane(J5f) a v dáli slunko krev jak obmyká(J5m) podobně pochodni když v dáli plane(J5f) a dusnou parou temně proniká(J5m) Mně úzko je a po těle mne mrazí(J5f) a v duchu vidím kmitat postav sbor(J5m) jak s pěstí zaťatou volají Vrazi(J5f) a krev řinouti vidím sebe kol(J5m) Ó pryč Co chcete Nejsem vinen ničím(J5f) O zastavte té krvi vaší tok(J5m) vždyť klesám již sic sama sebe zničím(J5f) což nevidíte smrtelný můj pot(J5m) A klesl jsem já nesnes děsné tíže(J5f) noc obemkla můj zamlžený zrak(J5m) V tom blesku zář se na mne snesla níže(J5f) a prchnul obraz a s ním také mrak(J5m) z paprsků těch postava se tvoří(J5f) ba krasší jest bytosti nadzemské(J5m) a v duši mou se pohled její noří(J5f) jenž pln se zdá té lásky nebeské(J5m) Teď kynula a s jejích sladkých retů(J5f) jak hudba rajská sluch můj dotýká(J5m) Pojď sleduj mne Já jdu v radostném vznětu(J5f) jak do ráje když anděl odmyká(J5m) A jméno bytosti jíž jas kol hlavy svítá(J6f) Teď ohlédla se a rce Humanita(J5f) V komůrce ve městě(J3m) sedí tam žena(J2f) jehla jí pod rukou(J3m) rychle se kmitá(J2f) seděla celou noc(J3m) sotva již sedí(J2f) světla již uhasly(J3m) dennice svítá(J2f) Vedle ní v kolébce(J3m) děťátko leží(J2f) blažený úsměv mu(J3m) na rtíčkách zřít(J2m) ruměnec na tváři(J3m) je ach tak svěží(J2f) jak by z něj neměla(J3m) máť radost mít(J2m) A když tak ve blahém(J3m) štěstí naň patří(J2f) tu mysl zaletá(J3m) ku milému(J2m) obě dvě bytosti(J3m) ve jednu bratří(J2f) a srdce jí zalétá(J3f) naproti mu(J2m) Ó jak vzdor chudobě(J3m) a vzdor vší strasti(J2f) na vzdor vší námaze(J3m) přec šťastnou je(J2m) v té lásce mateřské(J3m) v manželské slasti(J2f) na osud neblahý(J3m) nežaluje(J2m) A do té komůrky(J3m) víla mne vede(J2f) činíc mne před lidmi(J3m) nezřítelným(J2m) Na nebi černavým(J3m) hvězda teď sjede(J2f) se chvostem ve zadu(J3m) zářitelným(J2m) V tom žena od šití(J3m) pozvedá zraky(J2f) upře je na blankyt(J3m) na černavý(J2m) zahlédá svit hvězdy(J3m) jež mizí v mraky(J2f) zmizel tah ze tváře(J3m) usměvavý(J2m) Muž její šlechetný(J3m) odešel v dáli(J2f) zašel tam do města(J3m) kde pánů sbor(J2m) vypukla válka prý(J3m) a muži zdraví(J2f) mají nepříteli(J3m) stát na odpor(J2m) A žena rozechvěná(J3f) pozvedá zraku(J2f) k chmurnému blankytu(J3m) kde hvězdy zář(J2m) hvězda však zašla již(J3m) ve černém mraku(J2f) a slza lítosti(J3m) smáčí jí tvář(J2m) Víla kyne s jejích sladkých retů(J5f) jak hudba rajská sluch můj dotýká(J5m) Pojď sleduj mne bys ze vlastního vznětu(J5f) poznal život zvířete člověka(J5m) Teď lesů kmit a polí dědin hojnost(Na) a ve městě jsme snesli se hned níže(Na) a smích a křik i kletby hojnost(Na) je odvod tam jak nařídilo kníže(Na) A mladíků jarých stojí zde tlupy(Na) ten pláče zde tam obličej tupý(Na) a onde strach zříti je na mladíku(Na) zde matička pláče tam sestra milka(Na) tam žena chví se a každá chvilka(Na) odvádí synáčky od tatíků(Na) v radnici páni u stolu sedí(Na) a každý zamračen ku předu hledí(Na) kde z urny si táhne každý svůj los(Na) Teď na řadu přišel muž štíhlá jedle(Na) zamyšlen do urny sáhne a bledne(Na) vytáh si číslo v tom vzkřiknul tam kdos(Na) K nohoum těch pánů vrhá se žena(Na) nachem a slzami tvář obarvena(Na) úpí a žebře Smilujte se páni(Na) je muž to můj a zde jeho dítě(Na) Či má jej ztratit již na úsvitě(Na) Však marné ba marné je její lkání(Na) Mluv si do ocele když ti nerozumí(Na) obměkči ta srdce jsou ze křemeni(Na) žaluj a plač všecko je marné(Na) ti lidé necítí jak srdce vadne(Na) Odvádí jej on zrak svůj zpět obrací(Na) na ženu jež s kletbou ven se potácí(Na) A víla si žalem tvář svoji kryje(Na) zrak ke mně obrací a zticha kyne(Na) Pojď sleduj mne bys ze vlastního citu(Na) poznal člověka i v sledním ve zákmitu(Na) A zpět letíme v tiché ve údolí(Na) kde městečko se rozkládá(Na) kde slavík píseň rozpřádá(Na) kde les modlitbu šepotá(Na) a potok mile klokotá(Na) kde trouba ponocného zahlaholí(Na) V komůrce chudé žena tam pláče(Na) lítostně srdce div nepuká(Na) a děcko s úsměvem kolem ní skáče(Na) na dvéře zticha kdos zaťuká(Na) Muž její drahý do dveří vkročí(Na) ona vstříc radostně pospíchá(Na) slzy si stírá zástěrkou z očí(Na) a v radosti svojí zavzlyká(Na) Zůstaneš u mne miláčku milý(Na) viď že pryč nepůjdeš od ženy své(Na) on však zamračen před sebe hledí(Na) ty nesmíš opustit děťátko své(Na) Přišel jsem ženo má loučit se s tebou(Na) přišel jsem naposled políbit děcko(Na) než mine hodina vezmou mne sebou(Na) pak musím má drahá opustit všecko(Na) Do boje musím jít ve dálné kraje(Na) Neplač ty ženo má družko má věrná(Na) ošetřuj dítko své nechť zdárně zraje(Na) vzpomínej budeli krýť mne zem černá(Na) Ach jak to u srdce bolí(Na) jak ruka svírá se v pěsť(Na) jak myšlénka druhou rodí(Na) při tom tak úzko mu jest(Na) Srdce mu puká a puká(Na) a divě se kmitá mu zrak(Na) v mozku jej sžírají muka(Na) svého štěstí když patří vrak(Na) Jen ctižádost panská choutka(Na) chtivost a zkažený mrav(Na) utváří že je z něj loutka(Na) a v boj žene jej jako brav(Na) Proč jenom táže se sebe(Na) proč šelmou mám se já stát(Na) proč sekati mám já kol sebe(Na) a jiným životy brát(Na) Proč mám zde zanechat ženu(Na) a děcko své vydati v hlad(Na) Či světu bude spomoženo(Na) a lidskosti zadosti snad(Na) Znamená křesťanská láska(Na) býť vrahem a loupežníkem(Na) a jako paličská cháska(Na) vše pálit a zničiti jen(Na) A hlavu svou nížeji kloní(Na) a dítě své na prsa tiskne(Na) líbá je máť slzy roní(Na) opět a zas oba tiskne(Na) A zmizel již zmizel z očí(Na) a na koně vsedá již(Na) a marně po něm zrak točí(Na) ti jimž svět na obtíž(Na) A víla tvář slzami skrápí(Na) a zrak svůj v srdce mi ztápí(Na) Pojď sleduj mne ke mně šepce(Na) bys poznal svět ten celý přece(Na) Země duní pod dusotem koňstva(Na) a křik a nářek ku výšinám letí(Na) děla hřmí a všude samá spousta(Na) tak osvěta prý svoji šlépěj světí(Na) A hluk a křik a třesk a ryk(Na) a rána s ranou se snoubí(Na) nyní přestali okamžik(Na) a v městě zvoněj a troubí(Na) Na více místech teď běsná zář(Na) ze slamných stříšek vypuká(Na) a lid zakrývá ztrápenou tvář(Na) ve pláč a nářek propuká(Na) Matko Bratře Otče Sestro(Na) Sem jen sem o dítě drahé(Na) Pojďte jen zanechte všecko(Na) zachraňte žití neblahé(Na) A hluk a křik a křik a pláč(Na) za chatrčí chatrč klesá(Na) Postavení je dobyto(Na) a vítěz jásá a plesá(Na) Zde trosky štěstí k nebi čnějí(Na) a kouř a plamen dokmital(Na) lid bez přístřeší naříká si(Na) že války běs sem zavítal(Na) Mé oko zří ten dosah hrůzy strašné(Na) a víla skrývá žalem líce krásné(Na) Pojď sleduj mne ke mne tiše šepce(Na) bys vášní poznal svými zraky přece(Na) Je možno též někomu pochopiti(J5f) jaká to trýzna pro otce a matku(J5f) když slyší děti hladem naříkati(J5f) a sami hladoví až do úpadku(J5f) Je možno přihlížeti klidným okem(J5f) když vidí zbědovaných postav masy(J5f) jak ruce lomí slzy roní tokem(J5f) jsouc uvrhnuti bídě na pospasy(J5f) Či viděli jste jakou lid ten krmi(J5f) si připravuje aby hladu ztišil(J5f) jak o kůru on olupuje stromy(J5f) a se zemí on tuto látku smísil(J5f) Jak chleba z otrub lahůdkou mu jesti(J5f) a zdechliny jak jsou mu pravým hodem(J5f) a to vše jsou takové války hosti(J5f) jež provázena samým takým bolem(J5f) A všecko to mé musí oko zříti(J5f) a víla žalem tvář si zakrývá(J5m) a já Mne mrazem jest se chvíti(J4f) a krev mi v žilách hrůzou stydnout zdá(J5m) Já matky vidím jak robátka tisknou(J5f) na prsa vyschlá hladem zmořená(J5m) a starce choré jak se vlečou vískou(J5f) z níž rumy jsou jež celá zbořená(J5m) A vidím dál jak stařena svých zraků(J5f) v modlitbě tiché k blankytu upírá(J5f) však to je chmurné plno černých mraků(J5f) jež blesk a hrom jen chvílemi rozrývá(J5f) A naděje ta před zraky jí mizí(J5f) a děsná kletba přese rty jí řine(J5f) Ó viď ty bože že jsme tobě cizí(J5f) že stejno ti když lid zde marně hyne(J5f) Kde že je láska věčně opěvaná(J5f) kde spravedlnost kde že tvé moci čin(J5f) když lhostejno ti jaká rána padá(J5f) na věrné tvé jenž nevinni tím vším(J5m) Ó zdaž jsi silný vládneš hromy blesky(J5f) když velká moc tvá jsi li všemohoucí(J5f) když úkol tvůj je svět v pořádku vésti(J5f) proč dovolíš boj strasti všehynoucí(J5f) A kamkoliv jen oko moje shlédne(J5f) všude jen nářek nebo tiché štkání(J5f) všude zřím oči vpadlé tvář jak bledne(J5f) a slyším dítek hlasné naříkání(J5f) O pojď již pryč Ty jež Jsi mne přivedla(J5f) sem v prostřed děsů kterých zde jsem seznal(J5f) a kde ten lid až do dnes bídy neznal(J5f) Na návrší tam v kruhu důstojníků je sbor(J6m) a všecko přísně hledí jako ten černý bor(J6m) V jich středu muž tam stojí z hlavy mu řine krev(J6m) a z tmavých jeho očí mu sálá hrůzný hněv(J6m) Ruce mu pouta derou jež třímaly dřív zbraň(J6m) a velitel naň zařve Zde lháti se nám chraň(J6m) On mlčí však a mlčí jen hněvem plane zrak(J6m) a vůdce v zlobě krčí rameny mluví pak(J6m) Tys zradil tvoje kníže tys zradil svoji vlasť(J6m) k nimž přísahá tě víže v nichž tvá má býti slasť(J6m) Tys zapomněl žes vojín jsi horší nežli pes(J6m) a proto hoši pryč s ním a na nejbližší mez(J6m) tam co ta štíhlá jedle a nechť třebas i smrk(J6m) nechť bídák skončí hnedle provaz buď jeho smrť(J6m) A za jásotu hrozeb jej vede běsný tlum(J6m) a pohřební mu písní je háje tichý šum(J6m) A líc jeho se jasní a jasní se mu zrak(J6m) a místo vzdechu šepce poslední pozdrav pak(J6m) Buď zdráva ženo drahá můj platí slední vzdech(J6m) jen Tobě mému hochu i bratřím zemí všech(J6m) Já měl se vrahem státi však zmařil jsem ten boj(J6m) a proto rád teď zemru když pryč ten bídy zdroj(J6m) Buď zdráva ženo drahá dítě i bratři vy(J6m) a podejte si ruce pro život snaživý(J6m) A zahoukala sova a ztichl žoldců tlum(J6m) a ženě pozdrav nese ten tichý lesa šum(J6m) Noc tmavá vítr sviští širým polem(J5f) hrom burácí a z oblak jen se lije(J5f) na pole zkrvené jež řada mrtvol kryje(J6f) tam pušky děla koňů kupy kolem(J5f) Vítěz již po boji tam umdlen leží(J5f) jen strážné ohně plají v dalné kraje(J5f) jak štandár rudý nad vojem když vlaje(J5f) v němž za svobodu v boj jde každý svěží(J5f) Všecko spí ni jeden z okna zářný svit(J6m) se neukáže ani v temné dáli(J5f) jak kdyby lidé živu být se báli(J5f) vše jak skrylo by se v jistý ve úkryt(J6m) Na poli tom plném hrůzy ticho klid(J6m) Co to Zde vzdech A tamo bolné lkání(J5f) Což mrtví lehčí sobě v naříkání(J5f) či živí snad zde ještě mohou být(J5m) A nyní když již půlnoc byla vzešla(J5f) kraj oživí se temných postav sbory(J5f) jsou andělů či ďáblů jsou to chory(J5f) jichž noha se sem v pohřebiště vznesla(J5f) Jdou tiše jen jich malá světla blýská(J5f) a každé chvíle k mrtvole se sklání(J5f) a v oku jich po citu ani zdání(J5f) jen nad kořistí duše jejich výská(J5f) Zde ruku zdvihá kterou zdobí zlato(J5f) a chladný ocel prst od ruky dělí(J5f) a prst se zlatem strká v brašnu smělý(J5f) že živý byl ten mrtvý Nedbá na to(J5f) Srdce v těle trne slza chmuří zrak(J6m) že může býti v světě bídném tvoru(J5f) jenž loupí mrtvé v pochoutce a vzdoru(J5f) Jsou lidé to či šelmy jsou to snad(J5m) O pojďte jen blíže vy velcí páni(Na) poslyšte nářku patřete běd(Na) pro vašich choutek citlivých ždání(Na) pokutou stižen celý je svět(Na) Kdo nahradí dítkám ty jejich otce(Na) kdo ženám muže matce syna(Na) kdo sestrám bratry milkám jich srdce(Na) ó jak je hrozná ta vaše vina(Na) Kdo nyní ošetří šedivou máti(Na) kdo jen dětem poskytne chleba(Na) Poslyšte jak budou teď na vás láti(Na) matka otec sestra i žena(Na) Jakou to bídu a jak hrozné strasti(Na) vyvolala ta choutka pánů(Na) a to že je pro dobro celé vlasti(Na) když lidu zasadí tak hroznou ránu(Na) Styďte se a pohleďte lidskosti v tváře(Na) marná na omluvu veškerá slova(Na) bijte se v prsa a sepněte páže(Na) dokud vás nezdrtí národů zloba(Na) A pryč mne vede s lítostí víla(Na) stírajíc slzu skrývajíc tvař(Na) Pojď pryč z těch míst jež vražd svědkem byla(Na) kde vládnul vrah jen a bídný žhář(Na) Staneme dole Kostelík bílý(D4a) uprostřed veského hřbitova stojí(D4a) a klidně dolů do vsi pohlíží(D4a) kolem něho tlupy vojska se rojí(D4a) Vejdeme dovnitř já i má víla(D4a) schváceni přežitým ohromným bolem(D4a) na nás tam patří zeď jenom bílá(D4a) zdobena svatými jež visejí kolem(D5a) Na zemi spolně vojáci sedí(D4a) zde karty tam kostky metány jsou(D4m) znaveni tupě na sebe hledí(D4a) bavíc se po boji ošklivou hrou(D4m) Jeden z nich vstane kříži se blíží(D4a) a se vtipem na rtech ručnici věsí(D4a) druzí s jásotem k němu pohlíží(D4a) a meče s bodáky v brzku se směsí(D4a) Dost dlouho pokojně zde jsi visel(D4a) co my jsme s nepřátel davy se rvali(D4a) bez hnutí klidně my zatím v poli(D4a) životy přinesli ve oběť králi(D4a) V duši pohled ten člověku hnusí(D4a) To že jsou obhajci národa vlasti(D4a) kteří si posměch z člověka tropí(D4a) který byl život svůj zasvětil strasti(D4a) To že vojíni za lidu práva(D4a) Nestvůry bez citu bez lásky v těle(D4a) zhanobit člověka vážných činů(D4a) který za lidskost zemřel tak směle(D4a) Nezřím boha v něm vidím jen příklad(D4a) za víru lidskosti zmírat jak lze(D4m) a pravé bratrství jak možno šířit(D4a) i když panská chátra ze všech stran řve(D4m) Nu arciť co možno od sluhů chtíti(D4a) když nejsou lepší ti jejich páni(D4a) národu hlásají k bližnímu lásku(D4a) ve válce vraždit toť čestnou zbraní(D4a) A ti kteří zovou se sluhy Krista(D4a) pravíc Bližního miluj jak sebe(D4a) ti v boji vražedném žehnají zbraně(D4a) volajíc vojsku Toť rozkaz je z nebe(D4a) Bezpráví choutka když nad lidem chudým(D4a) vítězí tu volám Páni toť lež(D4m) jako ti žoldnéři hanobí Krista(D4a) tak i vy pášete svatokrádež(D4m) Nemyslím na víru žádného boha(D4a) myslím zde na lidskost na bratrství(D4m) tak jak ti žoldáci blbými vtipy(D4a) tak zase vy páni na křesťanství(D4m) Ó vílo má veď mne ve šumné háje(D4a) tam kde můj přírody svatý je chrám(D4m) budu tam přemýšlet o lidské zlobě(D4a) budu tam přemýšlet jak činit mám(D4m) Díky však tobě jež vedlas mne světem(D4a) činíc mi tak možným znát lidských zlob(D4m) a slib můj přijmi že za lásku tvoji(D4a) budu ti vždy vděčným až v tmavý hrob(D4m) Proč psal jsem to se bude mnohý ptáti(J5f) ten děj celý jejž možno chaos zváti(J5f) jenž smyšlénkou se bude mnohým zdát(J5m) Proč nenapsal jsem to já v lepší prose(J5f) či choutkám svým jsem hověl ve úloze(J5f) již dal jsem sobě chtěje o tom psát(J5m) Či chlubit chtěl jsem se špatnými rýmy(J5f) a laur dobýt si slovy nevhodnými(J5f) jež poskyt mi můj neobsáhlý um(J5m) Ne ne to nechtěl jsem jen svojich citů(J5f) jsem sledoval ve každém ve zákmitu(J5f) a sdělit chtěl všem milým soudruhům(J5m) A chcete li bych řek jak jsem látky nabyl(J5f) zda vojín jsem a bratra kdy jsem zabil(J5f) tož stůj zde vše já povědít chci Vám(J5m) kdo zbouřil city mé že přání neslo(J5f) bych napsal to co péro mé zde sneslo(J5f) když v tiché noci seděl jsem tak sám(J5m) Jak bude známo v městě na ulici(J5f) vždy šumu dost a já zamlklou lící(J5f) šel volně v před Tu vidím lidí tlum(J5m) jak u výkladní skříně tiše stojí(J5f) patříce na obrazy které látkou svojí(J6f) ve krásné skříni tvoří unikum(J5m) I já jsem šel se podívati blíže(J5f) a již i obsah duši moji víže(J5f) ach krásné tak jsouce plné vzletu(J4f) i hledím k názvům na okrajích byly(J5f) jsouc mocnou pákou aby působily(J5f) a látku tu by osvětlily světu(J5f) Na prvém stálo Pojď a následuj mne(J5f) na druhém zase bylo Znamení zlé(J5f) na třetím Slosování napsáno(J5m) na čtvrtém Loučení a Požár páté(J5f) na šestém Hlad no ten Vy asi znáte(J5f) Zráda s trestem na sedmém udáno(J5m) Na osmém Lidé nebo šakalové(J5f) Jen samá bída na devátém zove(J5f) a na desátém Svatokrádež je(J5m) Jedenáctý ten tento nápis nese(J5f) že Lidé plémě Kainovo a zle se(J5f) potáže ten kdo lidstvo miluje(J5m) Tak unešen já před obrazy jsem stál(J5f) a duše má ta vzlétla v bájnou říši(J5f) a přemýšlel a šel volně domů(J4f) A hlavu v pěsť jsem vzepřel ve svém snění(J5f) což pro lid žádné vykoupení není(J5f) a napsal jsem já ta slova k tomu(J4f) Nuž prosím ještě nežli skončím píseň(J5f) ten název slední snad je pěvců tíseň(J5f) již neznají ten pravý bodrý lid(J5m) já však jenž znám jej v každém hnutí(J4f) já volám Ten nikdo nedonutí(J4f) ku činům zlým ten věčně musí žít(J5m) Ne plémě Kainovo jak bible píše(J5f) je lid ten ale ono panstvo spíše(J5f) jež choutek plno dnes tím lidem vládne(J5f) však přijde den kdy lid ten sebe pozná(J5f) a vzmuží se svých sil najednou dozná(J5f) a smete Kainovo to plémě zrádné(J5f)

Patří do shluku

mína, milko, mílek, jinoch, kárat, zpěvec, úsměch, třesoucí, rákos, apollo

105. báseň z celkových 166

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Svatba na Slavětíně. (Jan z Hvězdy)
  2. Hry dětské. (Augustin Eugen Mužík)
  3. V bouři. (Berta Mühlsteinová)
  4. 11. Nezná srdce, kdy a kde a jacý (Jan Kollár)
  5. 68. Tam kde Zemla v tísni ledů stoná, (Jan Kollár)
  6. IN MEMORIAM S. Č. (Viktor Dyk)
  7. 48. Vichru jekem různá skryté moutí (Jan Kollár)
  8. 43. Cestu konám, měst a sylnic hluky (Jan Kollár)
  9. JAN KOLLÁR NAD SVOU „SLÁVY DCEROU“ (Antonín Klášterský)
  10. XI. Karel Veliký. (Augustin Eugen Mužík)