STESK PO SLUNCI.

Jan Rokyta

STESK PO SLUNCI.
Proč mně očí Tvojích zář, Pročproč Tvůj úsměv zakrývají?... V stínu šedne květů sníh, lilje bílé umírají. Po slunci je chvátí stesk, kalichy se zvolna kloní – což z vás nikdo neslyší, samy jak si k smrti zvoní?... 14. VII. 1901.
158