báseň bez názvu

Jan Rokyta

MY VZDÁLILI SE OD PŘÍRODY. My vzdálili se od přírody a radost prchla s našich cest – nerdí se její vábné plody v prachu a víru pyšných měst. A i když přijde vnadná, prostá a zazvoní nám její smích, my nedovedem přijmout hosta v svých duších pozdních, zbloudilých. Snad okouzlí nás prostou vnadou a zvábí v kypré objetí, smích mezi zoubků dvojí řadou i náš vykouzlí v zápětí. Však hned se plaše ohlížíme, zda nahlas můžeme se smát, zda nezbudí se, co kdes dříme a čeho musíme se bát. 5 Zde stojí zhoubce krásy ryzí, náš stín dnes, zítra, navždycky, duch tvrdé, chladné analysy – a usmívá se cynicky... 6

Kniha Království ticha a smíru (1907)
Autor Adolf Černý