IX. Obláček jako labuť bílý

Jan Rokyta

IX.
Obláček jako labuť bílý Obláček jako labuť bílý
 nad okraj vyplul obzoru, jako sen v posvěcené chvíli tiše se vznesl nad horu. Tichounce plyne čistým vzduchem, a za ním jiný v zápětí – duši mou plní divným vzruchem, že by se vznesla v zásvětí. S bušením srdce k nebi zírám, sleduji bílé oblaky – radostnou touhou náhle zmírám: snad je to kouř z mé Ithaky!... 63

Kniha Království ticha a smíru (1907)
Autor Adolf Černý