XII. Zašlo slunce, západ zvolna bledne,

Jan Rokyta

XII.
Zašlo slunce, západ zvolna bledne, Zašlo slunce, západ zvolna bledne,
pruh jen zbývá ještě růžový, na obzoru kraji v chvíli jedné zčernal náhle lesík borový. Oblaka, jež nebem plula bílá, západem pak rudě vzhořela, stojí nyní náhle zasmušilá, modrošedá jako z popela. Smutek zastřel jejich barvu denní, zachmuřená stojí bez hnutí, za horizont hledí v roztesknění, za sluncem zří v tichém pohnutí... 66

Kniha Království ticha a smíru (1907)
Autor Adolf Černý