Z NOVÉ MI ZEMĚ...
Z nové mi země přes kolik honů,
do duše hluboce padá cos,
jak hlaholy to zní zvonů,
slavnost’ jak velikou strojíme dnes,
mladosť jak s námi a květy jak s námi
a mladosti písně jak s námi, ah písně...
Slavnostní nálada ze všech zní tonů,
ze všech těch zní mi písní vstříc,
ó Evoe! Evoe! jásáme v hlaholu zvonů,
v mladosti krásné své za svými stoly,
za sobě prostřenými stoly s poháry z křišťálu...
A slavnostní nálada ve všem je,
a slavnostní radosť jak mladosť v nás,
a oheň nám v srdci, slunce jak ve víně hoří,
o broušený jak kmitá se číše kraj...
Růže žhavé a růže bííé,bílé,
a růže bílé až do žhavé zpívající všady,
ty růže mezi poháry jsou tu kolem,
ty růže rozházeny všady i v srdci rostou,
ty růže mladosti nádherné, vonné, vzácné...
V mladosti své tu za bíle prostřeným stolem,
v mladosti a květu jsme tu všichni.
Usmívajíce se vděčně, se vším jsme tu spolu
a v bledých tvářích radostí oči hoří,
a kštice vlasů našich se chví,
jak rukou svých pozvedneme a připíjíme
na nový život náš a na nového umění máj –
slavnostně pohárem o pohár řinkajíce...
Radostná závrať s všemi námi,
a radosť chví srdce hlubinami,
a umění síla a umění moc jižjež v nás...
A květy nové, nové růže, z nových květů všady –
nový slavný a rostnýradostný květen k nám dýchá –
a poháry plněplné a oheň v nich hoří
a úsměvy na všech kolem jsou tvářích
a všecko je mladosť a všecko je květ a všecko krása.
O, Evoe! radost s námi dnes, jak mladosť je
a my zpíváme dneska píseň a v ní radosť je...
– – – – – – – – – – –
A z nové nám země přes málo honů
do duše hluboce padá cos,
jak hlaholy to slavných zní zvonů,
slavnosť jak velikou strojíme dnes,
mladosť jak s námi a květy jak s námi,
a mladosti písně jak s námi, ah písně!...