STESK.

Ruda Beran Jaroslav Borotínský V.XX Bříza K. Egor Method Hedrlín Jindřich S.XX Holý Jaroslav Vladimír Janovický Růžena B.XX Jeřábková Jiří Karmín Luděk Květenský Josef Lukavský Jan Malý J.XX Mazes Pavel Nach Jan Opolský Emil Julie Pala Jan Patrný František Ptáček Viktor Jiří Radešínský B.XX M.XX Satalický Miloslav Silen František Soldan Karel Sokor M.XX Vežnar Adolf Venig Jiří Volný Jan Vřesnický Bedřich Zavadil

STESK.
Široké obzory sdumány v temna kobercích. Dávno kdys hlaholil veselých zpěvů mi žert a smích – ó škádlivé tance, kdy zvonily u dubů vyhnilých! Cestou jsme kráčeli na skráních prostičké země dech, šípky nám voněly do duše hloubkou svých žhavých něh, sobě jsme kráčeli, touhy své v jedněch akkordech. Ctili jsme každý ten atom, jenž zavál nám u hlavy, ctili jsme rozbujněné ptačí plesy z daleké doubravy, znělo to za námi, jako by skřítek smál se nám ze trávy. Však v cesty zdviženém prachu promíchaném vůní lesních šťáv, před námi když se ubíral domů v táhlých zvucích večera brav, vykvet mi, nevím však jak – ale vykvet mi, vykvet bolehlav. Bolehlav zavlek já domů si choré dítě dum, bolehlav bledých čel němě prosí k mým bílým oblakům, mám ho já v srdci, mám ho já plný myšlének dům. A touha, ta bolí teď po něm, stesk zpívá mi u hlavy, vyděděn z říše svých snů prchám jak z daleké doubravy a za mnou to zní, jak skřítek by smál se mi ze trávy.

Kniha Na nové květy (1899)
Autor Jaroslav Vladimír Janovický