BALLADA O SMRTI JARA.

Ruda Beran Jaroslav Borotínský V.XX Bříza K. Egor Method Hedrlín Jindřich S.XX Holý Jaroslav Vladimír Janovický Růžena B.XX Jeřábková Jiří Karmín Luděk Květenský Josef Lukavský Jan Malý J.XX Mazes Pavel Nach Jan Opolský Emil Julie Pala Jan Patrný František Ptáček Viktor Jiří Radešínský B.XX M.XX Satalický Miloslav Silen František Soldan Karel Sokor M.XX Vežnar Adolf Venig Jiří Volný Jan Vřesnický Bedřich Zavadil

BALLADA O SMRTI JARA.
Umírá jaro jak hošík bledý, umírá... přišel kdos na výzvědy a ptá se: „co květů v klín jsi mi střásl?“ – – ah, ano! a – zhasl! Umřelo jaro jak hošík bledý, umřelo... Léto naň dýchlo s jedy zrání a sklízně a s ní jdou skony a pláč srpů – zvony. Rakvičkou tmavý mu rubáš matky a za chor mu k pohřbu ptactva zní hádky, kdo první má zaplakat píseň fléten, že umřel nám květen! Umřel nám květen... zaznívá v háji, lesům již větry to šepotají a od potoků pláč zas píšťalek mučí, kdo zpívat tak učí!? A milovat?... lká dál šero stínu – dáme mu na hroby my rozmarinu dívky, když na prsou hocha tu prodlí, proč k hvězdám se modlí! [18] Zaslechla o tom zem, matička – vstala... studenou rosičkou zaplakala a do rána z rakve – pějí o tom kosi – dvě čekanky prosí! J. LUKAVSKÝ.

Kniha Na nové květy (1899)
Autor Luděk Květenský