Děvčátko z parku.

Bohumil Forman

Děvčátko z parku.
O upomínky mládí, blahý věku, co pocitů se v mém vždy srdci vzruší, když v park já vejdu, a hned děti tuší, že dnes zas něco mlsek nesu v kapse – co v každé tváři vděku! A zvláště ty, má čarodějko malá, jsi v srdci svaté city rozechvěla, když kolem krku něžně jsi mne vzala a rtíčky svými mých rtů dotekla se – já omámen byl zcela: A zdálo se mi, jak bych otce zočil a drahou matku, přátel milé kruhy, jak v šťastné doby zpět bych opět vkročil. A poznal jsem, že celé štěstí, jmění i život v nejpestřejších barvách duhy se skrývá, dítě, ve tvém políbení! – 14

Kniha Sny a touhy (1890)
Autor Bohumil Forman