Na Karlštejně.

Bohumil Forman

Na hrad Karlštejn vzdále tak světa pychu(J6f) si sař Karel opět zajel aby v tichu(J6f) nad písmem svatým v zbožném duše klidu(J5f) a blízek věrným manům kteří četným sborem(J6f) tu nad korunou českou stálým bděli zorem(J6f) snil o budou slá svého lidu(J5f) Je po půlnoci Slič že na trnoži(J6f) u nohou Karla spočívalo v pest koži(J6f) co zatím sař v šeř komnaty (J5f) kol úmlk veleb jen vládce rusým vlasem(J6f) a svíček plamem tep nek chvěje časem(J6f) jenž clonou balkonu se v síni vtí(J5f) Dnes div tucha Karla mysl svěží(J6f) na ploše stolu před ním jedva tknu leží(J6f) i mi knihy řezba z dřeva py(J5f) pev hradu zdi dnes Karel stále vi(J6f) tu v přítmí splosk čela zvrhlých li(J6f) svit očí tygřích lotrů na typy(J5f) A čím on ce stíny střehne v rozechvě(J6f) a v pra strach se hle tucha jeho (J6f) když ze hry stí stvůra v šedém vu(J5f) ku ozdobmu stropu pojednou se zve(J6f) a jak Nemesis neúpros hrůzná ble(J6f) teď ruku vztahuje nad jeho hlavu(J5f) I povstal zděšen chvějnou rukou chopil svíci(J6f) ze spánku že vzbudil kte bledo(J6f) v ráz zburcovalo čeleď hrad chvatem(J5f) a nežli saři se přelud z očí ztratil(J6f) hrad ce mžikem v záři pochod se zlatil(J6f) a ostří zbra v lesku mihotavém(J5f) Hned k obrovi ži hradu jal se spěti(J6f) se svými many dvořeny ve (J6f) kde otevřít dal pev zámky s těží(J5f) chtěl přesvědčit se zdali čes říše skvosty(J6f) jsou v ko kaple všeho nebezpečí prosty(J6f) zda v zdob schránce bez pohromy leží(J5f) Již zaskříly sled dvéře táhlým svistem(J6f) vnitř kaple sva ticho jak by knihy listem(J6f) ni lampou nepohnuto zbroje třeskem(J5f) Bos vešel sař zbož družina s ním ce(J6f) a posvát ta koba dříve tichá stmě(J6f) tu v záři smolnic vzplála rudým leskem(J5f) Však ejhle nebyla přec klamnou Karla tucha(J6f) Kýs člověk bíd zlosyn žád zjev to ducha(J6f) v stín bojác se u olře krčí(J5f) a k strnumu králi k davu zdrcen vzhlíží(J6f) co zatím ruka v schránku zlatých mříží(J5f) po koru jak strnula by trčí(J5f) Sval mužných paží zbrojnošů všech v spěšném shluku(J6f) na vetřelcovu uvrhlo se drzou ruku(J6f) by v temnu hradu ve okovech tkvěla(J5f) Však ja div skvost čes netknut planul ří(J6f) a ruka smělce s nejpodlejší lotra tváří(J6f) ta ruka kle bíd zkamela(J5f) I ztichli hle všickni jati divu vznětem(J6f) Tu po chvíli král pravil chvěcím se retem(J6f) Slov k Bohu dojat mar bych teď hledal(J5f) za svatou tuchu jež mi s výše nebes slétla(J6f) že hodou kroky s okamžikem střetla(J6f) kdy zlosyn po koru ruku zvedal(J5f) Však patřím v děje čes v dáli nedohled(J6f) kde řada krá korunu si na skráň zvedne(J6f) již z vůle Boží chrá ze ce(J5f) a pro niž vzplála srdce Čechův v jeden pal(J6f) Však da kažmu kdo po by se pal(J6f) ta ruka smě by mu zkamela(J5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 11
Celkem veršů: 66
Jamb: 66 (100 %)